Integrace přistěhovalců ze třetích zemí
Je rozdíl mezi cizinci ze třetích zemí a mezi občany Evropské unie. Vstup cizinců ze třetích zemí je regulován. K třetím zemím řadíme státy, které mají jiné politické a ekonomické uspořádání. Dále k nim můžeme přidat i státy, žijící ve válce a v nepokojích. Hranice mezi přistěhovalci z Evropské unie a ze třetích zemí je považována za umělou hranici. Ke konci roku 2007 bylo evidováno v České republice 33920 cizinců ze „třetích zemí“. Šlo o cizince z Mongolska, Číny, Srbska, Chorvatska, Makedonie a také z Turecka. Studie je vytvořena z 55 kvalitativních rozhovorů s cizinci, kteří pocházejí ze třetích zemí. Většina respondentů přijela do České republiky sama. Rodinu si zpravidla zakládali až tady u nás. Motivace cizinců je různá. Jde například o pracovní příležitosti a také o stipendia. Délka pobytů je různá.
Většina cizinců nemá při příchodu na naše území zajištěné pracovní místo. Cizinci využívají i sociální sítí. Někteří přistěhovalci využívají při hledání práce i pomoc církve a různých náboženských společností. Přistěhovalci se setkali s pasivním přístupem úřadů práce a také se spoustou problémů při hledání práce. Ti nejaktivnější přistěhovalci hledají práci a přitom přímo komunikují se zaměstnavateli. Existuje několik problémů, se kterými se cizinci setkávali při hledání práce. Tímto problémem může například být nedostatečná znalost českého jazyka, diskriminace od zaměstnavatelů a také problémy při administrativě. Nejtěžší je získat první zaměstnání. Respondenti buďto nalezli práci v oboru a budují si svoji kariéru, nebo nalezli práci mimo svou kvalifikaci. Z přistěhovalců má velká část zkušenost s vysokoškolským životem v České republice.
Přistěhovalce můžeme rozdělit do několika sociálních vrstev. K faktorům, které u přistěhovalců zvyšují riziko chudoby, patří náklady na bydlení, okolnosti ohledně příchodu do České republiky, pobytový status a také postavení na trhu práce.
Aby člověk prošel procesem sociální integrace, musí nejdříve získat kulturní a sociální kompetence. Účast v sociálních sítích a navazování nových přátelských vztahů ovlivňuje pozitivně integraci cizinců po jazykové stránce. Komunikační bariéra bývá prohloubena nedostatečnou jazykovou znalostí.
Cizinci mají několik možností jak získat veškeré informace, které potřebují. Jde o informační příručky, internet, média, různé instituce a také o sociální sítě.
Cizinci řeší spoustu problémů a jsou v kontaktu s různými institucemi. K těmto institucím patří cizinecká policie, instituce veřejné správy a další neziskové nevládní organizace.
Celý článek je napsán srozumitelnou řečí a velmi dobře strukturován. Kladně hodnotím vyjádření respondentů, ze kterých jsem si mohla udělat obrázek o tom, co si například myslí. Z článku jsem získala spoustu nových informací a zároveň si rozšířili předchozí znalosti.